Všem, kteří s odhodláním skají tuto nitku, fandím. Všudepřítomný nadkonzum a jeho nadprůměrná plodnost odpadů mě tíží již dlouho. Ve svých dvaceti, kdy zde ještě vládl již dohasínající socialismus, mě opravdu ani ve snu nenapadlo, že se mě takový problém bude někdy tak bytostně dotýkat.
...že se nechám v počátcích "novověku" unést na vlnkách pozlátka...
...že na nějakou dobu zapomenu na dobré vychování, které mí rodiče směřovali ke skromnosti a pokoře...
...že se mi bude obtížně dýchat...že budu permanentně prostřílená bezdrátovými šípy...že potraviny a vodu budu muset komplexně prověřovat...že budu žít v době, kdy média způsobí vyhladovění našich duší...
...a že si to začnu náležitě uvědomovat, až když už je téměř pozdě a velmi se bojím o budoucnost svých dětí a potažmo všech, co tu budou muset žít po naší tak nehorázně devastující generaci...
